Druhohorní genetické zamoření - Únik Predátorů

15. května 2011 v 19:55 | Isla-Nublar-Crew |  Má tvorba
Tímto vám představuji první povídku ze série, kterou jsem trefně nazval "Druhohorní Genetické Zamoření". Tato série rozebírá drtivé následky děsivého experimentu v oblasti genetiky, který se zcela vymkl kontrole. Únik Predátorů se věnuje spíše pohledu z druhé strany - hlavním protagonistou je zde blíže neurčený naklonovaný dromaeosaurid, který se se svým druhem dostává na svobodu. Je to samozřejmě čistá fikce, schopnosti těchto dravců jsou zde tedy značně přehnané. Ano, takto to funguje v populární kultuře, věda v ní jde často stranou. Povídka je to spíše temnější a horrorová, nemohu ji tedy doporučit slabším náturám.

"Druhohorní Genetické Zamoření"

Byl ukrytý v hlubokém podrostu palmového hájku. Ve stínu pod vegetací bylo příjemně, něco mu ale chybělo. Už několik dní nebyl nakrmen, byl vyhládlý a rozběsněný. Jeho pud mu ale poroučel jít dál. Opatrně se připlížil k hranici zalesněného území a rozhlédl se po okolí. Po chvíli vyskočil z vegetace a zlostně zasyčel. Zvuk připomínal jakousi gigantickou husu a člověku by se snad dostal až do morku kostí. Jeho čelisti a drápy byly připraveny jen k jedinému - k zabíjení. Vzhlédl vzhůru a spatřil zasklený strop. Nevěřícně přitom naklonil hlavu a vydal přitom hluboko položené zavrčení. Všiml si části, která nezapadala do okolí. Na boční straně biodómu byla tmavá plocha, která sem nepatřila. Něco zde ale bylo jinak, proudil sem čerstvý vzduch. Predátor se přiblížil ke dveřím a zachytil velice nezvyklý zápach. Genetická paměť mu říkala, že něco takového občas cítil i ve své době, když lovil malá zvířata, která se skrývala v norách. Tento pach byl však mírně odlišný. Zaslechl něco, co se k němu plížením blížilo. Zřetelně slyšel škrábání drápů o podlahu. Vzduchem se začal šířit velice povědomý odér. Se zakňučením dovnitř vrazilo chlupaté zvíře, které začalo vydávat rázné zvuky a začalo dorážet na dravce. Pokusilo se zaútočit na přední tlapu tvora, ten ale uskočil a útočníkovi zasadil svým mohutným drápem na spodní končetině smrtící ránu do krku. Chlupatému zvířeti vytryskl z krku proud krve a stěnu s vedlejší vegetací zbarvil do ruda. Krev začala pomalu stékat po listech a stěně. Vlčák se s bolestných chroptěním složil na zem, ta se postupně zbarvovala jeho krví. Dravec k němu přiskočil a přiložil mu čelisti na krk. Po neuvěřitelně silném stisknutí se ozvalo zapraskání a pes přestal jevit známky života. Predátor zabořil čelisti do jeho boku a začal hodovat. Po tom, co se silou dostal přes jeho žebra, se začal krmit na jeho vnitřních orgánech. Při trhnutí hlavou z břišní dutiny odstranil střeva, která se mihla vzduchem a skončila v jeho hladových čelistech. Byl však vyrušen kroky, které se ozývaly zpoza dveří. Podíval se vzhůru a všiml si větvě, na které by se snadno mohl ukrýt. Několikrát natočil hlavu, aby si upřesnil vzdálenost. Dupot se přibližoval. Predátor se přiklonil a silný kop ho vynesl na větev. Tam se přitiskl k větvi a zamaskoval se v bujném listoví. Dveře se rozrazily a dovnitř na dvou nohách vběhla vysoká bytost. Něco držela v rukou. Došla k zabitému psu a sklonila se nad ním. Člověk ruku přitiskl na rozervaný hrudník zabitého psa. V tu chvíli se z větvoví ozvalo krátké a rezonující zasyčení. Člověk se ihned podíval tím směrem a začal couvat směrem ke dveřím. Věc v jeho rukou nějakým způsobem se cvaknutím natáhl a začal mířit jeho směrem. On se ale pořád nehýbal, nemohl ho vidět. Zpoza člena bezpečnosti se v křoví ozvalo další zašustění a prasknutí větvičky. Ten se ihned otočil a svojí zbraň namířil do oné oblasti. Dravec se napřímil a připravil se k výskoku. Za zlomek sekundy se snesl z větve a přistál na člověku. Z jeho kovové tyče vyšlo několik ran a záblesků. Zprvu se lekl, ale v útoku nepolevoval, nesměl to vzdát. Nejdříve člověku zasadil děsivým drápem na noze několik kopanců do břicha. Ten se snažil natlačit si vnitřnosti zpět a pokusil se natáhnout se ke své zbrani. Útočník ale na nic nečekal a zaútočil na jeho krk. Zabořil do něj své smrtonosné zuby a začal s čelistmi divoce pohybovat ze strany na stranu. Ze křoví vyskočil jeho druh a jediným máchnutím přední tlapy odhodil divnou zraňující tyč stranou. V tom chaosu si uvědomil předsmrtné chrčení a všiml si, že člen jeho smečky téměř oddělil hlavu kořisti od těla. Svou končetinou šlápl na hrudník oběti, zlostně zaryčel a do její břišní dutiny zaryl své čelisti. Okolí prořízlo poslední zoufalé volání o pomoc, které bylo nekompromisně utopeno v děsivém ryku obou predátoru, kteří svou ubohou kořist trhali zaživa…

Po 65 milionech let byli zpět…

Momentálně zvažuji další tématiku další krátké povídky a přemýšlím i o ucelenějším sci-fi celku, který bych v buducnosti velice rád publikoval.

Isla-Nublar-Crew
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 HAAS HAAS | Web | 16. května 2011 v 14:08 | Reagovat

Pěkné!

2 kryptoraptor kryptoraptor | Web | 16. května 2011 v 19:15 | Reagovat

Jo, je to super

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama