Říjen 2011

Jurassic Park: Dangerous Games - Aktuální informace (II.)

30. října 2011 v 19:08 | Isla-Nublar-Crew |  Jurský Park

Obálka s Allosaury, Kredit: www.jplegacy.org

Kánon filmového univerza Jurského Parku dostává v nové komiksové sérii, Jurassic Park: Dangerous Games, značně na frak. Téměř všechny provedené změny však vznikly v prospěch vědecké přesnosti komiksu. Prakticky ani jeden z doposud zobrazených dinosaurů se nepodobá filmovým předlohám. V komiksu se setkáváme například s lehce ochmýřeným Gallimimem, jehož barva se pohybuje v odstínech růžové. Opeření je prokázáno u celé řady (především menších) druhů dinosaurů. Pernatý pokryv těla Gallimima je vědecky vzato víceméně pravděpodobný. Triceratopsi byli v Jurském Parku hnědí. Tento ceratopsid má však v komiksech víceméně šedou barvu a jeho límec září pestrými barvami. Toto je z vědeckého hlediska velice pravděpodobné, protože samci Triceratopsů patrně své límce používali jako lákadlo samic v období páření. Je navíc možné, že zbarvení vějíře mohlo být regulováno průtokem krve. O tomto se spekuluje i u jurského thyreophorana Stegosaura, podle některých vědců jeho zádové pláty hrály podobnou roli. Přesuňme se ale dál: V komiksu se dále objevuje i Psittacosaurus, který z hlediska filmového kánonu nemá na ostrově co pohledávat. Na jedné z komiksových obálek je zobrazen v chodbě, která se podobá té, kterou ve filmu Ellie pronásledoval Velociraptor. Místo klasických "pop-kulturních" neopeřených Velociraptorů zaujali opeření dromaeosauridi. Ti sice jsou také víceméně nebezpeční, nicméně jedna skupina těchto dravců byla v komiksu takřka ochočena jednou vědkyní InGenu. Poslouchají ji na slovo, jako nějací vycvičení psy. A nakonec poslední bod - na naposledy zveřejněné obálce můžeme vidět duo Allosaurů, kteří pronásledují zoufalou osobu prchající na motocyklu. Allosauři sami o sobě vypadají velice přijatelně až líbivě. V rámci nutné stylizace jsou úchvatní. Nicméně, jako v případě Psittacosaura - i tito jurští dravci na ostrově nemají co dělat. Když už bych byl autorem, a snažil se prosadit něco nového, tak bych příběh zasadil na Isla Sornu. Isla Nublar byla prakticky jenom zoo s omezenou a striktně stanovenou menažerií. Víceméně to bylo zábavní zařízení s relativně omezenou genetickou laboratoří a líhní. Většina experimentů probíhala na Sorně. Jakákoliv existence nových druhů by zde tedy byla zákonitě mnohem racionálnější. I když osobně jsem rád, že příběh se odehrává na Nublaru. Byl čas vrátit se na něj, alespoň tedy v komiksovém měřítku (a v tomto kontextu i herním - viz: Jurassic Park: The Game). Z celé série Jurassic Park: Dangerous Games mám doposud velice kladné pocity. Sice v dějí haprují nějaké nesouvislosti, ale domnívám se, že je možné je přehlédnout a královsky se při čtení bavit.

Isla-Nublar-Crew

The Island - Ukázka (I.)

29. října 2011 v 13:26 | Isla-Nublar-Crew |  Má tvorba
Utajovaný ostrov, genetický pokusy, tajný vládní projekt, mírně futuristická technika. O to vše jde v mé skromné povídce. Ano, nemohu popřít inspiraci pracemi zesnulého amerického spisovatele Michaela Crichtona. V povídce se pokouším pracovat s aktuálními vědeckými fakty - opeření dinosauři, Carnotaurus sastrei pohybující se závrátnou rychlostí, apod. Upozorňuji, že se jedná o velice prvotní práci, která bude celá do základů ještě přepracována tak, aby působila mnohem přesvědčivěji. Pravidelní čtenáři - prolog se na mém blogu objevil již dříve jako samostatná práce, můžete ho tedy s přehledem přeskočit. V práci se snažím nastolit dramatickou gradaci děje.

"The Island: Breaking the food chain"

Prolog

Byl ukrytý v hlubokém podrostu palmového hájku. Ve stínu pod vegetací bylo příjemně, něco mu ale chybělo. Už několik dní nebyl nakrmen, byl vyhládlý a rozběsněný. Jeho pud mu ale poroučel jít dál. Opatrně se připlížil k hranici zalesněného území a rozhlédl se po okolí. Po chvíli vyskočil z vegetace a zlostně zasyčel. Zvuk připomínal jakousi gigantickou husu a člověku by se snad dostal až do morku kostí. Jeho čelisti a drápy byly připraveny jen k jedinému - k zabíjení, k lovení kořisti. Vzhlédl vzhůru a spatřil zasklený strop. Nevěřícně přitom naklonil hlavu a vydal přitom hluboko položené zavrčení. Všiml si části, která nezapadala do okolí. Na boční straně byla tmavá plocha, která se zapatřila, alespoň si ji tak nepamatoval. Něco zde také bylo jinak, proudil sem čerstvý vzduch z venku. Predátor se přiblížil ke dveřím a zachytil velice nezvyklý zápach. Genetická paměť mu říkala, že něco takového občas cítil i ve své době, když lovil malá zvířata, která se skrývala v norách. Tento pach byl však mírně odlišný. Zaslechl něco, co se k němu plížením blížilo. Zřetelně slyšel škrábání drápů o podlahu. Vzduchem se začal šířit velice povědomý odér. Se zakňučením dovnitř vrazilo chlupaté zvíře, které začalo vydávat rázné zvuky a začalo dorážet na dravce. Pokusilo se zaútočit na přední tlapu tvora, ten ale uskočil a útočníkovi zasadil svým mohutným drápem na spodní končetině smrtící ránu do krku. Chlupatému zvířeti vytryskl z krku proud krve a stěnu s vedlejší vegetací zbarvil do ruda. Krev začala pomalu stékat po listech a stěně. Vlčák se s bolestných chroptěním složil na zem, ta se postupně zbarvovala jeho krví. Dravec k němu přiskočil a přiložil mu čelisti na krk. Po neuvěřitelně silném stisknutí se ozvalo zapraskání a pes přestal jevit známky života. Predátor zabořil čelisti do jeho boku a začal hodovat. Po tom, co se silou dostal přes jeho žebra, začal hodovat na jeho vnitřních orgánech. Při trhnutí hlavou z břišní dutiny odstranil střeva, která se mihla vzduchem a skončila v jeho hladových čelistech. Byl však vyrušen kroky, které se ozývaly zpoza dveří. Podíval se vzhůru a všiml si větve, na které by se snadno mohl ukrýt. Několikrát natočil hlavu, aby si upřesnil vzdálenost. Dupot se přibližoval. Predátor se přiklonil a silné odražení ho vyneslo na větev. Tam se přitiskl k větvi a zamaskoval se v listoví. Dveře se rozrazily a dovnitř na dvou nohách vběhla vysoká bytost. Něco držela v rukou. Došla k zabitému psu a sklonila se nad ním. Člověk ruku přitiskl na hrudník zabitého psa. V tu chvíli se z větvoví ozvalo krátké a rezonující zasyčení. Člověk se ihned podíval tím směrem a začal couvat směrem ke dveřím. Věc v jeho rukou nějakým způsobem se cvaknutím natáhl a začal mířit jeho směrem. On se ale pořád nehýbal, nemohl ho vidět. Zpoza člena bezpečnosti se v křoví ozvalo další zašustění a prasknutí větvičky. Ten se ihned otočil a svojí zbraň namířil do oné oblasti. Dravec se napřímil a připravil se k výskoku. Za zlomek sekundy se vznesl z větve a přistál na člověku. Z jeho kovové tyče vyšlo několik ran a záblesků. Zprvu se lekl, ale v útoku nepolevoval, nesměl to vzdát. Nejdříve člověku zasadil děsivým drápem na noze několik kopanců do břicha. Ten se snažil natlačit si vnitřnosti zpět a pokusil se natáhnout se ke své zbrani. Útočník ale na nic nečekal a zaútočil na jeho krk. Zabořil do něj své smrtonosné zuby a začal s čelistmi divoce pohybovat ze strany na stranu. Ze křoví vyskočil jeho druh a jediným máchnutím přední tlapy odhodil divnou zraňující tyč stranou. V tom chaosu si uvědomil předsmrtné chrčení a všiml si, že člen jeho smečky téměř oddělil hlavu kořisti od těla. Svou končetinou šlápl na hrudník oběti, zlostně zaryčel a do její břišní dutiny zaryl své čelisti. Okolí prořízlo poslední zoufalé volání o pomoc, které bylo nekompromisně utopeno v děsivém ryku obou predátoru, kteří svou ubohou kořist trhali zaživa…

Po 65 milionech let byli zpět…

15. ČERVNA 2015 - 19:35 - Pobřeží Jižní Ameriky

15. června 2015 plula loď s názvem "Sea Dog" svou obvyklou trasu k jednomu z ostrovů, který se nacházel celkem daleko od pevniny. Narozdíl od minulých plaveb bylo v tento den mimořádně bouřlivé počasí. Tento ostrov loď zásobovala již od roku 2001 a nikdo z posádky na této jindy tak poklidné trase nezažil tak nevlídné počasí.

Pracovník lodní společnosti jménem Tony Bocus byl na začátku plavby notnou chvíli na koberečku u kapitána a po sáhodlouhém rozhovoru se vydal za svou obvyklou činností. Jeho povinností bylo kontrolovat zboží v nákladním prostoru lodi. Už nějakou dobu mu v hlavě vrtalo, proč se lodí vozí na ostrov tak početné zásoby domácího zvířectva, slámy, sena a dalších hospodářských krmiv. Loď, na níž je členem posádky utrpěla při plavbě k ostrovu závažná poškození způsobené nepříznivým, neřkuli až nepřátelským počasím. Chopil se tedy příležitosti a rozhodl se, že po dobu opravy lodi se vydá na průzkum po ostrově a všem záhadám se pokusí přijít na kloub.

15. ČERVNA 2015 - 23.40 - Ostrov

Jakmile loď dorazila do jižního přístaviště se dělníci jali svých povinností a pustili se do práce. Část personálu lodi začala vykládat zásilku zboží, zatímco zbytek posádky začal slídit po lodi a hledat poškození vzniklá při plavbě. Celá posádka pracovala, jak se jen dalo, ovšem až na našeho Tonyho Bocuse. Ten okamžitě začal zjišťovat, jak zhruba dlouho bude muset loď zůstat v místním přístavu a další podrobnosti. Na konci začátku svého pátrání se Tony dozvěděl, že tu loď bude muset zůstat po 5 dlouhých dnů. Dále se dozvěděl ještě 1 vskutku důležitou věc. Majiteli ostrova bylo striktně zakázáno posádce opouštět oblast přístaviště. To ještě jen podnítilo Tonyho k tomu, aby celý ostrov prozkoumal a přišel na kobylku všemu, co se zde děje.

16. ČERVNA 2015 - 01:15 - Ostrov

Po skončení práce se náš hlavní hrdina sešel s hrstkou svých nejlepších přátel a začal s nimi rokovat o vzniklé situaci, svém průzkumu a o akci, ke které se následující den, respektive v noci chystá. Zpočátku se mu všichni pokoušeli jeho odvážné, neřkuli až rekovské plány rozmluvit, ale po chvíli poznali, že je to marné, a od jeho záměrů ho již neodradí. Řekl jim, že chce, aby někdo spolehlivý věděl, kde bude a k čemu se chystá, chtěl mít krytá záda.

16. ČERVNA 2015 - 07:00 - Ostrov

Jakmile se Tony následujícího dne vzbudil svěží a nabitý energií, tak se pustil do práce. Celé dopoledne pracoval na lodi a odpoledne se rozhodl pídit se po dalších informacích. Do přístavu byly krátce po poledni dopraveny čtyři tmavé pytle. Když se náš Tony ptal zaměstnanců přístaviště, co se stalo, tak mu odvětili, že došlo k vážné nehodě na místním staveništi v jihovýchodní části ostrova. Při odpalování skály tam prý suť zasypala několik dělníků, přičemž dva z nich nehodu relativně ve zdraví přežili a čtyři nehodu nepřežili. Tony se zamyslel. Ostrov to byl malý, kdyby tou došlo k výbuchu, tak by to snad zaslechl, minimálně by se to k němu doneslo. Jejich těla byla následovně zamčena v přístavišti pod zámkem. V rámci výzkumu ostrova se Tony rozhodl, že musí prozkoumat i tato těla. Do místnosti se dostal poměrně snadno - pomocí šperháku. To co v následujících chvílích nalezl, bylo to nejhorší, co kdy ve svém životě viděl, ale ani zdaleka to nebylo nic v porovnání s tím, co ho na tomto ostrově ještě čekalo. Těla dělníků byla brutálním způsobem roztrhána, dvě z nich byla dokonce z větší části ožrána mrchožrouty nebo případnými predátory. Když Tony uviděl tu rozervanou tkáň, obnažené kosti, vyvržené vnitřnosti a podobné nechutnosti, tak se mu udělalo silně nevolno a zatmělo se mu před očima. Náš Tony se vyřítil před budovu, v níž se těla nacházela a vyzvrátil vše, co v průběhu dnešního dne snědl. Ale ještě před odchodem z provizorní márnice si s sebou odnesl vážně podivný kuželovitý, zhruba 20cm dlouhý zub, který se povaloval vedle jednoho ze znetvořených těl. Pro sebe si řekl: " Tak nehoda na staveništi?! Spíš útok nebezpečného zvířete!!!" Tony se vrátil ke dveřím, které pečlivě zavřel a klátivou chůzí odešel plný podezření, zvědavosti a vskutku hlubokého znechucení.

16. ČERVNA - 17:56 - Ostrov

Navečer se se svými přáteli podělil o své nynější poznatky. Zaměstnanci přístavu a celého místního resortu je obelhávali. Řekli jim, že došlo k nehodě na staveništi, a přitom zřejmě došlo k útoku velice nebezpečného zvířete! Jaké recentní zvíře dokáže na místě rozsápat 4 dospěle, plně vyzbrojené může?! Svým kamarádům taktéž Tony ukázal zub, který našel u jednoho z rozdrásaných těl. Téměř nikdo z nich nebyl zkušený zoolog, tedy až na jednoho. Ten jim oznámil, že zub tohoto typu v současném světě nemá co pohledávat. Zbytku ohromené posádky oznámil, že zub podobný tomuto nalezl při jeho poslední expedici za fosiliemi. Nepodařilo se mu ho zcela jasně identifikovat, ale vyjádřil se v tom smyslu, že by se mohlo jednat o zub prehistorického savce, nebo pravěkého dravého ještěra. Velká část přátel oněměla, a s očima rozšířenýma hrůzou tikala mezi vypravěči a ne tak zcela fosilním zubem. Pár jedinců se nevěřícně pochechtávalo, ale zbytek mužstva je odkázal do patřičných mezí... Postarší přírodozpytec a příležitostný paleontolog si nakonec vzpomněl, že podobný zub s jeho týmem nalezl v nejjižnějším cípu Jižní Ameriky - Ohňové zemi. Z jaké doby fosílie pocházela si již ale nevzpomněl. Mezitím se mezi posádkou rozběhla bujará diskuze - Někteří si mysleli, že jde o mystifikaci, někteří si mysleli, že zde majitel ostrova chová kryptidy - tvory, kteří přežili z dávných geologických období naší planety, jako třeba - Mokele-mbembe, čipekve, emelantuka, a kdovíjaké ještě "vědecky podložené" relikty. Největší oblíbenosti mezi posádkou ale dosáhla teorie tzv. Jurského parku a podobných genetických rezervací. Většina posádky věřila, že se zde na tomto ostrově podařilo pomocí technik genového inženýrství vzkřísit tvory dávnou vyhynulé - tvory z dávné minulosti. Ať už ale jde o jakékoliv tvory, tak je nad slunce jasnější, že jsou draví, a vskutku hladoví...

16. ČERVNA - 22:35 - Ostrov

Černočernou a nepřátelskou tmu tropické noci rozřízl nepříliš vzdálený skřek zvířete nepodobný žádnému ze zvuků ze současného zvířecího repertoáru. Tony Bocus se již vydal na svoji výpravu, Zhruba patnáct minut se prodíral velice hustou džunglí, až se dostal k rozsáhlé světlině, kde pět minut vyčkával, než svůj post opustí stráž s německou polo-automatickou puškou HK-21. Po takřka nekonečné době čekání se vydal na další cestu. Po zhruba sto metrech narazil na sedm metrů vysoký mohutný ohradník, který se skládal ze solidních sloupů a drátů mezi nimi nataženými. Podle bezpečnostních cedulí okolo plotu bylo zjevné, že v plotech probíhá pěkných pár desetitisíců voltu. Zhruba padesát metrů za elektrickým ohradníkem se krčil stín vskutku mohutných rozměrů. Ačkoliv panovaly nadmíru špatné světelné podmínky si Dany dovolil výše zmíněný objekt odhadnout minimálně na patnáct metrů.

V téže chvíli, kdy si prohlížel ten prozatím stacionární objekt zaslechl vzrušený kvikot a dupání ladných nožek. Zhruba 35 metrů od elektrizovaného ohradníku se prohnalo splašené stádo zvířat dlouhých zhruba v rozmezí od 1,5 - 3 metrů. Tato zvěř zanedlouho zmizela v nedalekém lesíku, kdy za sebou lámala méně vzrostlé stromky. Náš patnáctimetrový stín se mezitím projevil vskutku působivým, hlubokým a rezonančním zafrkáním.

Zatímco se Tony snažil svůj zrak zaměřit na patnáctimetrový objekt se z jihozápadu ozval nadpozemský ryk. Tento velice silný zvuk trval nejméně deset sekund. Ze zvuku bylo možné poznat, že ho vydávalo gigantické zvíře a čišel z něj děs a čirá hrůza. Souběžně s tímto zvukem se z nedalekého stromu vzneslo velké hejno exotických ptáků. Náš patnáctimetrový stín na tento pazvuk zareagoval tak, že vydal hluboké rezonující zabručení a za silných otřesů půdy se odebíral ke vzdálenému lesíku. Tony stále ještě oněmělý strachem nevěřícně stál a naslouchal doznívajícímu řevu. Když si všiml, že patnáctimetrový stín se vydal na úprk, tak se rychlým během vydal k mohutnému elektrickému ohradníku. Přiběhl právě v okamžik, kdy uviděl, že temný stín se ponořil do ještě temnějšího pralesa. To doprovázelo hluboké mručení zvířete a praskot lámané vegetace. Naštvaně zaklel, že toho tvora nezastihl. Aspoň se tedy porozhlédl po travnaté pláni - co do rozlehlosti byla vskutku mohutná - měřila určitě nejméně několik čtverečních kilometrů. Uprostřed ní se nacházelo jezero a po ní bylo rozeseto několik lesíků a prales. Odevšad z této oblasti se ozývaly nadmíru prapodivné zvuky, jaké Tony ještě nikdy ve svém životě neslyšel. Některé z nich působily téměř nadpozemsky, jako by nepocházely z tohoto světa. Na planině se také pohybovalo několik tmavých bodů nejrůznorodějších velikostí. Přes bzučení elektrického proudu v ohradníku náhle Tony zaslechl těžké kroky. Ihned v té chvíli zalehl do robustního kapraďorostu, který se nacházel pár stop od něj. Po chvíli se z nedalekého lesíku vynořila temná postava - byl to ozbrojený strážný. V téže chvíli, kdy procházel okolo Tonyho úkrytu mu zazvonila vysílačka. Strážný se zastavil kousek od kapradin a stiskl tlačítko příjmu. Tajemný hlas strážci oznámil, že subjekt, který dnes dopoledne unikl při převozu z laboratoře do ZOO byl právě před chvílí odchycen. Na strážci bylo znát, že se mu vskutku ulevilo. Nadšeně odpověděl, že rozumí, pokračuje v obhlídce, a že je prozatím vše v naprostém pořádku.

16. ČERVNA - 23:40 - Ostrov

Po chvíli čekání v kapraďorostu Tony opustil svůj úkryt. Strážce již byl dávno pryč a on měl cestu volnou. Jeho zvědavost ho vedla stále dál - rozhodl se vyhledat onu tajemnou ZOO. Tato ZOO by měla zodpovědět odpovědi na všechny jeho otázky. Tony putoval souběžně s pláží, okolo něj vydával zvuk nejrůznější exotický hmyz a ptáci, tito tvorové byly ale ještě mnohem exotičtější, než si Tony myslel, tito tvorové měli vyhynout před desítkami milionů let. Po své cestě podél pláže si Tony všiml celkem zajímavé skutečnosti - v lese, který lemoval pláž rostly hlavně evolučně primitivní druhy stromů. Tyto stromy a rostliny byly - cykasy, kapraďorosty Ginkgo biloba, araukárie a mnoho dalších. Na zlomek okamžiku Tony pohlédl na pláž - byla plná drobných, pohybujících se objektů. Tony se rozhodl zjistit, co je to za tvory. Tony již přišel na to, že na ostrově pravděpodobně pěstují nebezpečná zvířata, takže se k tvorům přibližoval s největší opatrností. Po té, co doklopýtal na pláž zjistil, že to jsou "docela obyčejní" trnorepi. Tonyho podezření se začalo prohlubovat - i trnorepi patří k vývojově primitivním organismům - začal mít dojem, že tu vážně jde o jakousi rezervaci specializovanou na prehistorický život.

K Tonymu se opět donesl nadpozemský ryk. Po chvíli se otřepal a vydal se směrem, z kterého vycházel ten řev. Po chvíli cestování dorazil k betonovému vodnímu příkopu. Z tohoto postu mohl vidět další elektrické ohradníky, které tvořily několik samostatným výběhů. V této oblasti se nacházelo i několik menších budov. Celá oblast byla vskutku dobře osvětlená, takže Tony mohl vidět každý detail. V jednom z výběhů byla hustá houština sestávající se z kapradin, cykasů a dalších pravěkých rostlin. Houština se v nepravidelných intervalech zachvívala a vycházel z ní hluboký sykot. Náhle z jedné z budov vyšla koza. Tony nechápavě hleděl na kozu a nevěděl, co se děje. Koza, která byla zřejmě vyhládlá se ihned vydala ke křoví, to začala okusovat, přičemž se stále obracela a hlídala okolí. Houština byla klidná až do tohoto okamžiku. V následujících sekundách část houštiny takřka explodovala a vyřítilo se z ní mohutné, 3 metry dlouhé zvíře. Toto zvíře se ihned vrhlo na bezbrannou kozu a začalo jí rvát na kusy. Ve výběhu začaly létat kusy masa a všude stříkala krev. Tonymu se udělalo nevolno a složil se na vlhkou zem. Po chvíli odpočinku se zvedl a začal pozorovat výběh. Zvíře bylo zhruba 2 metry vysoké a 3 metry dlouhé. Mělo robustní podlouhlou hlavu, silné přední tlapy opatřené smrtonosnými a v této chvíli silně zkrvavenými drápy. Zvíře stálo na mohutných nohou se srpovitými drápy. Zvíře zakončoval ocas. Tohle zvíře bylo dinosaurus, který měl už dávno vyhynout. Tony s touto možností již nějakou dobu počítal, ale stejně touto událostí byl silně zdrcen. Chvíli ještě pozoroval hodující zvíře. To se za okamžik vydalo zpět do houští. Tony ho ještě chvíli sledoval a otupělý úžasem se vydal zpět do přístaviště.

17. ČERVNA - 00:15 - OSTROV

Tony byl již téměř v přístavišti. Šel podél elektrického ohradníku, který míjel už předtím. Tentokrát ale nebylo něco v pořádku. Plotem neproudila elektřina. Znepokojený Tony se zamyslel a po chvíli pokračoval dále k přístavu. Zanedlouho si všiml postavy kráčející po stezce podél plotu opět se ukryl do podrostu. Sledoval postavu, která se k němu pomalu přibližovala. Z přístřeší nedalekých stromů se náhle vynořili 3 stíny a bleskově se přibližovaly ke strážci. Ten si jich však všiml a začal po nich pálit. Jeden stín se mu podařilo zasáhnout, a tento stín také k zemi dopadl mrtev, další dva ale bleskovou rychlostí postupovaly dál. Další stín postřelil, a ten začal utíkat pryč. Třetí stín pokračoval dál Strážce vypálil dávku vstříc tomuto objektu, který vydával podrážděné zvuky. Zasekla se mu ale zbraň. Stín se ale stále přibližoval. Strážce tedy zahodil svoji útočnou pušku a z pochvy na opasku se pokusil vytáhnout pistoli. Bylo už ale pozdě. Neznámý tvor pistoli strážci pistoli vyrazil z ruky a jeho samotného odhodil o kus dál. Ten se začal plazit k plotu, v němž začal znovu protékat elektrický proud. Zvíře vstoupilo do měsíčního svitu a začalo se blížit ke strážci parku. Ten se doplazil až k plotu a opřel se o betonový panel. Zvíře mírně připomínalo to poslední, ale zcela jistě to nebyl stejný druh, byl to však ale také dinosaurus. Pravěký ještěr se přibližoval k hlídači, vrhl se na něho a začal ho rvát na kusy Hlídač z posledních sil začal řvát o pomoc. To poslední, co ve svém životě udělal bylo to, že svou ruku natáhl k elektrickému oplocení. Jakmile se elektrických drátu dotkl, tak jeho tělem proběhlo 10.000 voltů. Elektřina zabila nejen jej, ale i dinosaura.

Tony ještě pár minut otupěle sledoval onu scénu. Pravěké zvíře a strážce se spekli do jednoho kusu obrovského škvarku. V témže okamžiku se na sloupech ohraničujících oplocený prostor spustila varovná světla - v pravidelných intervalech blikala, a tím symbolizovala, že v parku došlo k výpadku proudu. Z místa vzdáleného několik kilometrů od lokace, kde se nacházel Tony se spustilo několik sirén, které troubily přes celý ostrov. Z místa pár set metrů vzdáleného od Tonyho se ozval nadpozemský řev, který Tonyho probudil do současného století. Jedinou Tonyho možností bylo se co nejrychleji dostat se z tohoto místa. Začal se prodírat bujným tropickým porostem. Po několika minutách prodírání porostem se opět vynořil na pláži. Po cestě na pláži opět narazil na skupinu ostrorepů. Nyní ale bylo něco jinak - na ostrorepy útočila skupinka čtyřnohých zhruba metr a půl dlouhých plazů. Skupinku těchto hladových chasníků obezřetně obešel a nezadržitelně se začal přibližovat k přístavu. Když se k přístavu přiblížil na dohled, tak z dálky zaslechl tlumenou těžkou kulometnou palbu a výstřely s jednotlivých automatických zbraní. V přístavu blikala varovná světla, hvízdaly sirény a jeho loď se očividně chystala k odeplutí! Dorazil do přístavu a nenápadně se včlenil mezi posádku. Zatímco část posádky spolu divoce diskutovala přišel vysoce postavený důstojník - beze všech pochybností jeden ze správců ostrova. Kapitánovi oznámil, že ihned musí odplout. Kapitán zprvu odmítnul s tím, že oprava lodi není dokončena. Správce ostrova na to vytáhl z pouzdra na opasku svou služební zbraň a namířil jí na kapitána. Ten po chvíli rezignoval a zavelel k odplutí. Správce svou zbraň opět umístil do pouzdra a dohlížel nad odeplutím lodi. Posádka se začala srocovat a přemisťovat se na loď. Mezitím se les okolo přístaviště rozezněl divokým rykem a dupotem tlap blíže nepoznaných tvorů. V témže okamžiku vyjelo zpoza z jedné z budov několik těžce vyzbrojených Hummerů - měly těžké kulomety a lafetované granátomety. Dojely na okraj přístaviště a začaly pálit na hranici lesa. V tom okamžiku již byla posádka kompletní a loď pomalu odplouvala z přístavu. Divoký ryk na břehu sílil a doprovázela ho spousta výbuchů, nadpozemský řev a neustálá střelba. Tony zcela jasně zahlédl, jak z houštiny vyrazil tvor minimálně šest metrů vysoký a jeden z Hummerů shodil do moře.

17. června - 03:15 - pobřežní oblast ostrova

Zatímco loď odplouvala, tak se ze břehu šířila neustálá kakofonie - řev, který nedokáže vyvinout žádné ze současných zvířat, křik lidí trhaných na kusy a směs zvuků živících se predátorů. Ještě dlouho se na ostrově objevovaly ojedinělé záblesky ze zbraní bránících se lidí a přes vodní hladinu k nim doléhaly jednotlivé vystřely. Ale i toto ustalo - zanedlouho se po ostrově rozprostřelo téměř hrobové ticho. Toto ticho již jen výjimečně narušovali umírající lidé, kteří křičeli o pomoc a zvuky tvorů, kteří údajně vyhynuli již před minimálně 65 miliony let...

15. května - 13:00 - pobřežní oblast ostrova

Po katastrofě na Ostrově bylo okamžitě na posádku lodi Sea Dog uvaleno informační embargo. Nikdo nesměl promluvit o tom, co se zde stalo. Každý byl násilím donucen podepsat závaznou smlouvu zakazující byť jen sebemenší zmínku o tom, co se zde stalo. Tony Bocus se však rozhodl celou událost podrobněji prozkoumat. Sestavil tým pěti lidí a ještě jednou se vydal na ono děsivé místo.

Plachetnice byla konečně ukotvena. Na její palubě panoval čilý ruch. Členové výpravy balili své vybavení a ukládali ho do nepropustných lodních vaků. Jeden z nich zkoumal velice nepřesnou mapu Ostrova, kterou nakreslil Tony. Je zajímavé, že ostrov nebyl vyznačen na žádných mapách, dokonce ani na satelitních snímcích. Na snímcích byla pouze kupa mraků nad mořem. Na snímcích ze všech let. Naprosto stejný útvar mraků. Ti diletanti si na tom mohli dát více záležet," pomyslel si Tony a pousmál se. Zdálo se, že celé místo bylo jaksi zamaskováno. Celé se to začalo pomalu rozpínat do rozměrů gigantické konspirační teorie. Do Tonyho kajuty přiběhl Afroameričan a hlavou pokynul na Tonyho. "Tony, mohu s tebou mluvit?" "Ahoj, Bruci. Jistě, o co jde?", zareagoval Tony. "Jsme připraveni na přesun k ostrovu, veškeré vybavení je už na nafukovacím člunu a celý tým se může ihned nalodit." Tony na okamžik zavřel oči a zamyslel se, "Jdeme na to".

15. května - 13:12 - Mezitím v hloubi pouště Nového Mexika

"Pane, náš satelit mířící na ostrov zachytil jakési plavidlo, pravděpodobně se jedná o středně velkou plachetnici. Tepelné senzory na přilehlé pláži zachytily pohyb pěti teplokrevných živočichů velikosti člověka. Pravděpodobně se jedná o skupinku lidí." Muž ve vojenské uniformě s brunátnou tváří a knírem se nasupeně podíval na svého asistenta. "Sakra, věděl jsem, že k tomu jednou dojde! Jenže ta oblast je až moc důležitá, než abychom ji jenom vymazali z mapy, zatracení vědátoři! Ihned na začátku jsem si myslel, že ten jejich projekt je nebezpečný - genetické inženýrství, klonování a genové zdokonalování vyhynulých druhů. Ó, můj Bože, jak jsme to jenom mohli dopustit?! Ani armáda nedokázala zabránit zkáze, a těch ztrát… Už jen ty naše satelitní snímky byly jako bezpečnostní opatření naprosto nedostačující" generál Dodgson McLear si rukou zakryl oči a sjel s ní po obličeji. Po chvilce zoufale zasupěl a pokračoval ve své řeči "Okamžitě na Ostrov přesuňte skupinu Tango, máme s nimi v terénu zatím jenom ty nejlepší zkušenosti. Jejich velitel Murglon si se situací snad poradí. Jen ať se k těm lidem dostanou dříve, než některý z našich smrtících výtvorů. Za každou cenu je musí dostat z ostrova. Nařiďte Murglonovi, ať je v případě, že na ostrově uvidí něco podivného, okamžitě přesune na tuto tajnou vládní základnu." "Zajisté, pane!" vyhrkl informační důstojník. McLear udeřil svou dlaní do stolu a z bezprostřední blízkosti důstojníkovi zařval přímo do obličeje "Tak vyšlete už tu zatracenou nadzvukovou kapsli?!", přičemž ho celého v obličeji poprskal. Důstojník najednou v obličeji zbledl a přes celou kancelář zahulákal "Pane, ano pane!" Generál se na něj znechuceně podíval a otočil se. Zlostně nakopl odpadkový koš a za velice pestrého klení opustil místnost.

15. května - 13:25 - Základna ve Francouzské Guyaně

Na území základny se rozezněla siréna. Skupina důstojníka Murglona se právě vybavovala ve zbrojnici. Murglon popadl karabinu M4, se kterou měl v praxi bohaté a velice pozitivní zkušenosti. Medik Schrute právě nabíjel bojovou brokovnici. Ze zásobníku patronu zasunul do nábojové komory a do zbraně zasunul ještě jednu patronu. Díky tomu mohl disponovat o jeden náboj více. Následovně celou zbraň zajistil pojistkou. Zbytek týmu již čekal jenom na ně. "Pohyb, pohyb, pohyb" zvolal Murglon "Okamžitě se přesuňte ke stanici podzemní kapsle, jděte! No tak!" Po návštěvě zbrojnice se celý tým vydal na zběsilou cestu ke stanici podzemní dráhy, která vedla na ostrov. Murglon se postavil ke dveřím a zkontroloval, že veškeří členové se posunuli dovnitř. Posléze hlavu pokynul k bezpečnostní hlídce, která mu zasalutovala a zavřela za ním pancéřová vrata. Když Murglon vstoupil do kapsle, tak už byla většina lidí připravená. Pro úplnost ale zavelel "Tahle kapsle se pohybuje nadzvukovou rychlostí. Všichni se pečlivě připoutejte, Pokud byste to tak neudělali, tak by vám hrozilo zlámání páteře, paralyzace a případně i smrt. To, co tu děláme není žádná sranda - nehrajeme si tu na vojáčky. Připravte se!" Murglon vložil svoji karabinu do přepravního boxu a pečlivě ji zajistil. Sám se potom připnul na sedadlo a krk si umístil do speciálního polstrování na opěrce. Sám zjistil, že se ho jímá naprosto posvátná hrůza a bezbřehá beznaděj. Nejde o kapsli, tu cestu absolvoval již několikrát. Šlo o to, že cestoval na Ostrov, na ono prokleté místo. Ví, co se na něm stalo. Ví, k jakým příšernostem tam došlo. Genetické pokusy. Naklonovaní dinosauři. Neúmyslně mutace. On byl u toho. Viděl, jak jeho přítele a spolupracovníka překousl Tyrannosaurus. Když ho polykal, tak řval, křičel o pomoc. Ten hlas mu neustále dozníval v uších. Na chvíli před sebou viděl torzo jeho přítele, jak mizelo v zubatých čelistech dravce. Doslova se oklepal a musel se uklidnit přeříkáním modlitby. Byl to masakr, naprosto nezapomenutelný. On sám z přístavu unikl jen tak, tak. Jizva od gigantického drápu na jeho ruce toho byla nepřehlédnutelným důkazem. Ten dravec ho svým kopem málem připravil o ruku, jen experimentální medicínské postupy na bázi genetické léčby ji dokázaly zachránit. Ještě teď ho ale už téměř rok trápily nesnesitelné noční můry. Často se v noci budil vyděšený, zpocený a dezorientovaný.

15. května - 13:45 - pobřežní oblast ostrova

Celá skupinka lidí se obezřetně vydala do vnitrozemí ostrova, přitom se řídili mapou, kterou předtím pořídil Tony. Vylodili se na jedné ze severovýchodních pláží ostrova. Pláže byly lemovány příkrými kopci. Jedním právě takovým se prodírali. Cestu si klestili bujnou tropickou vegetací. Oklopoval je tropický vzduch, extrémní teplota. V očích je štípal jejich vlastní pot. Po zhruba třiceti minutách ostré chůze se zastavili, aby si udělali pauzu. Nyní se pohybovali na prakticky neznámém území. Na mapě byla zanesena oblast pouze v okolí a přibližný tvar ostrova. Po deseti minutách odpočinku a občerstvení vodou z čutor se vydali dále do vnitrozemí. Džungle už nebyla tak hluboká, prakticky ani nebylo nutné klestit si cestu mačetou. Houštím se prodírali jen za pomocí vlastních rukou. Po chvíli cesty dorazili k silnici. Vydali se nalevo, ta cesta by měla směřovat k přístavu, kde to Tony znal. Cestou po silnici míjeli působivý ohradník, řadu sloupů spojenou kabely pod elektrickým napětím. Na jednom místě byl plot těžce poškozen - celá jeho sekce byla roztrhána a zašlapána do země. Vypadalo to, jako by skrz něj vedla nějaká zvířecí stezka. V oploceném území zahlédli zvíře, které se podobalo pštrosovi. Při pokusu o přiblížení se vydalo na bleskový útěk do lesíku. Po společné radě se rozhodli, že ho nebudou následovat, ale raději se vydají po silnici dál. Cestou do přístavu ještě Tony zahlédl lidskou kostru zapletenou v koruně jednoho ze stromů. Silně zatnul ruce v pěst a jen těžko se ovládal. Smrt tu byla znatelná na každém kroku. Smrt. Zmar. Beznaděj. Pokud někde existuje peklo, tak na tomto Ostrově. Zde si člověk nemůže být jistý naprosto ničím…

15. května - 14:00 - Nadzvuková kapsle

V řídící kabině na zastávce začalo být velice živo. Jeden z techniků se již popáté díval na své náramkové hodinky, maskoval tak svoji nervozitu. Když tu se spustila tichá siréna, začal odpočet. Kapsle vystartovala, neskutečně rychle, snad až neuvěřitelně. Murglonovi všechno splývalo, začal být skutečně dezorientovaný a bylo mu nevolno. Pro jistotu v ruce raději svíral plastový sáček, nechtěl znečistit celou kabinu. Potřeboval se uklidnit, zavřel tedy oči. Pokoušel se uklidnit. Myslel na rodinu, především na jeho dceru a milující manželku. Po chvíli to všechno skončilo, byli tam, na Ostrově. Všichni se odjistili a odpoutali ze sedadel. Nicméně i tak museli ještě několik minut čekat, až se jim srovná organismus. S takovou dávkou adrenalinu se tělo srovnává jen těžko. Všichni si podali přípravek zrychlující vyrovnání se s šokem z cesty. Po zhruba dvaceti minutách se Murglon zvedl. "Jste všichni připraveni? Můžeme se vydat na cestu?" Jeden z týmu seděl předkloněný, pod sebou měl louži zvratek, právě si hřbetem ruky utíral ústa. "Ano, mohu pokračovat," prohlásil polohlasně. "Takže jdeme, zvedněte se, vykřikl Murglon z plných plic. Všichni se vyrovnali a vydali se z kabiny. Po tom, co se dostali z kabiny vyšli po snad nekonečných schodech a dostali s k vratům, které byly takřka totožné s těmi, které se nacházely u nich na základně. Murglon projel slotem bezpečnostní kartu a zadal kód. Vrata se začala pomalu se skřípáním otevírat. Dovnitř začalo pronikat světlo a čerstvý venkovní vzduch. Murglon s týmem vystoupil ven z chráněné oblasti. Opět bylo na Ostrově. Myslel jen na to nejhorší.

15. května - 14:30 - Ostrov

Tony přístaviště téměř nepoznával. Uběhl jen ani ne rok a to místo vypadalo naprosto odlišné. Budovy byly pobořené. Všude bujela neobvyklá vegetace. Tonyho paleontologický průvodce nevycházel z úžasu, takřka byla prehistorická vegetace - cykasy, jinany, araukárie, přesličky, kapradiny a spousta dalších typů. "Pojďte sem, tohle byste měli vidět," Zvolal Bruce. U jednoho ze skladů se válela gigantická kostra. Velký hrudní koš, dlouhý ocas, mohutné přední končetiny. Obrovská hlava s působivými zuby. V čelistech byla uvězněna kostra člověka, na některých místech naprosto rozdrcená. Ve své kostnaté ruce ještě svíral svoji protitankovou pušku, která byla naprosto bez munice. Jen v okolí se válelo několik vypálených nábojnic. Hlaveň pušky byla ohnutá v nezvyklém úhlu, byla naprosto nepoužitelná.

15. května - 14:42 - Mexiko

Pedro a Gomez seděli na voze a vesele popíjeli jednu láhev piva za druhou. Oba se bavili o všem možném. O rodině, zábavě, ženách a přátelích. Témat byla spousta, prakticky nevyčerpatelná studnice. Zrovna vjížděli do údolíčka. Tažná zvířata začala být neklidná. Oba volové se zastavili a pokusili se zaujmout obranné postavení. Oba divoce bučeli a nohama hrabali v zemi. Pedro se rozhodl, že se podívá po okolí. Že by kojoti? Když nějakého uloví, tak dostane hromadu peněz. Vydal se tedy do houští. Prodíral se pouštními keři, bylo to nesmírně náročně. Proč jen si nebudoval nějakou tu fyzičku?! 15 metrů před sebou uslyšel hluboké zamručení. V tu chvíli odjistil loveckou pušku a zamířil na danou pozici. Najednou se z křoví něco zvedlo. "Co? Co že to?! To není možné. To zvíře". Zvíře bylo velice mohutné, pokryté šupinami. Hlava byla velice krátká a byla ozdobená dvěma růžky. Přední končetiny byly až komicky krátké. Celé tělo bylo pokryté odpornými výrustky, které se podobaly bradavicím. Zvíře se ihned rozběhlo k němu. Pedro namířil pušku na něj a pokusil se vystřelit. Zvíře ho však srazilo a on vypálil stranou. Zvíře Pedrovi rozdrtilo nohou hlavu, doslova ji rozduplo svou nohou. Poté krátkými čelistmi utrhlo ruku a zhltlo ji. Živočich roztrhl břišní dutinu a z ní vyrval vnitřnosti. S nimi se ohnal po okolí a na naprosto nekompromisně je zhltnul. Po rozhlédnutí se po okolí zvíře zhltlo i zbytek Pedrova těla. Gomez zaslechl výstřel a zoufalý řev o pomoc. Do toho všeho se mísil ryk nějakého podivného zvířete. Nic takového tu ještě neslyšel, a to tu jezdíval už nějakých 25 let. Zaslechl dunění a praskot křoví. Něco se k němu blížilo. Ohlédl se a spatřil vidle. Ty ihned popadl a postavil se na valník, který byl naložen spoustou slámy. Vidle držel napjatě v rukou a zoufale čekal. Z křoví vyrazilo obří zvíře. Pedro jen v úžasu otevřel svá ústa, tvářil se naprosto šokovaně. Z úst mu vypadla cigareta a začal se znatelně chvět strachem. Pomočil se. Zvíře běželo přímo k němu. On zaujal obrannou pozici a připravil se na střet.

Jak to vše dopadne? Na to si budete muset počkat...

Isla-Nublar-Crew

Jurassic Park: The Game - Exkluzivní snímky a video!

27. října 2011 v 0:43 | Isla-Nublar-Crew |  Hry
Vydání nové hry s tématikou Jurského Parku se nezadržitelně blíží - už zbývá pouhý měsíc. Nyní byl zveřejněn trailer skutečně epických rozměrů. Je dynamický, akční, přesvědčivý, doslova dechberoucí. Dovolil jsem si z něj pořídit několik screenshotů. Na konci článku následujte odkaz, kde je možné video shlédnout. Je zde nutné zadat datum Vašeho narození, neboť hra podléhá určitému věkovému ratingu - konkrétně kategorii "T"- teen (upozornění - datum zadávejte ve tvaru měsíc/den/rok). Mimoto trailer odhalil dva nové druhy herních živočichů - těmi jsou nebezpečná odnož Pteranodonů a drobní dravci rodu Compsognathus. Ve videu si také můžete povšimnout finální podoby Troodona. Z videa je zřejmé, že hlavní protagonisté z ostrova pravděpodobně uniknou pomocí záchranného vrtulníku.


Pteranodon, Kredit: www.ign


Troodon (I.), Kredit: www.ign


Troodon (II.), Kredit: www.ign


Mosasaurus, Kredit: www.ign


Compsognathus, Kredit: www.ign



Útok Tyrannosaura, Kredit: ww.ign.com


Návštěvnické středisko, Kredit: www.ign.com


Velociraptor, Kredit: www.ign.com


Potyčka s Velociraptory, Kredit: www.ign.com


Potyčka s Velociraptory (II.), Kredit: www.ign.com

Video můžete shlédnout zde.

Isla-Nublar-Crew

Jurský Park IV - Novinky

26. října 2011 v 18:39 | Isla-Nublar-Crew |  Jurský Park IV

Střet kolosálních titánů - Jurský Park III, Kredit: www.dinosaur2.blog.cz

V rámci vývoje produkce Jurského Parku IV již delší dobu panoval jakýsi informační útlum. Nyní to vše však začíná nabývat jistý konkrétnější tvar. Během několika posledních dní byly odhaleny dvě zásadní skutečnosti.

1. Scénář filmu je hotov! Podle vskutku významného amerického paleontologa Jacka Hornera je již scénář filmu naprosto kompletní. Za tuto informaci vděčíme vědátorovi Brianu Switkovi, který měl možnost položit Hornerovi několik otázek.

"Fámy o natáčení filmu kolovaly již dlouho. Takže když jsem měl možnost se s ním sejít v Smithsonově Muzeu v okresu Los Angeles, tak jsem se ho ihned zeptal. Paleontolog a odborný poradce se zmínil o tom, že scénář je sepsán, a čeká se jen na to, než podle něj bude natočen samotný film. Horner také poukázal na významné vodítko, z nějž je možné vydedukovat náplň filmu. "Oni už dinosaury přivedli zpět k životu..." řekl "Tak jak je udělat děsivějšími?" Odpovědí jsou další genetické manipulace".

Horner se také zmínil o tom, že jeho výtečná a nápaditá kniha "How to build a Dinosaur" měla být vydána zároveň s premiérou filmu Jurský Park IV. Jejím účelem mělo být prvotně poskytnout čtenáři pohled na plánovaný film z vědeckého úhlu. To napovídá, že film pravděpodobně měl mít co dočinění s tzv. reverzní genetikou. No, osobně jen doufám, že ony výše zmíněné genetické manipulace nebudou zavedeny do nějakých extrémů. Většina z Vás si patrně pamatuje na předchozí zrušený scénář, v kterém se měli objevit geneticky upravení hybridi dinosaura, psa a člověka. Nicméně se domnívám, že tvůrci se ponaučili a zásahy do genomu dinosaurů nebudou nikterak rozsáhlé.

2. Animatroniky v Jurském Parku IV: Velice nadaný grafik a umělec Julien Romeo měl možnost sejít se s režisérem Stevenem Spielbergem. Ten mu prozradil, že v novém pokračování Jurského Parku se objeví i animatroniky. To jsou defakto dálkově ovládaní roboti, kteří jsou pokrytí latexovou kůži. V Jurském Parku IV se patrně objeví i CGI (Computer Generated Image) - počítačem vytvořené animace. Animatroniky jsou zejména používány pro detailní záběry a CGI pro záběry celku. Právě kombinace animatronik a CGI dokáže vytvořit skutečně přesvědčivou a napínavou akci.

Isla-Nublar-Crew

Jurský Park - Nové plakáty

25. října 2011 v 0:49 | Isla-Nublar-Crew |  Jurský Park
Při příležitosti vydání Jurského Parku na Blu-Ray si firma Mondo zařídila licenci, aby mohla produkovat předměty s tématikou Jurského Parku. Mezi ně patří tři druhy plakátů, které já osobně považuji za naprosto dechberoucí. Dva z nich jsou jistá umělecká parafráze na scénu s Tyrannosaurem v návštěvnickém středisku. Můžeme vidět Tyrannosaura pohybujícího se v rozvalinách budovy, kostru sauropoda, Pteranodona. Osobně tento typ považuji na velice retro. Plakát je dostupný ve dvou barevnostních verzích, a to sice v sépiové a modré. Nicméně při pohledu na plakát další mi čelist překvapením takřka padla na zem. Na něm je zachycena scéna, kde Grant krmí větví gigantického Brachiosaura. Je naprosto dokonalý, kouzelný. Výtečně evokuje atmosféru Jurského Parku. Plakáty na českém trhu bohužel prozatím nejsou dostupné. Doporučuji všem prohlédnout si obrázky do posledních detailů, skutečně stojí za to...


Plakát V.01, Kredit: www.movies.com


Plakát V.02 (Sépie), Kredit: www.insidetherockposterframe.blogspot.com


Plakát V.03 (Modrá), Kredit: www.io9.com

Isla-Nublar-Crew

Tape 407

24. října 2011 v 23:21 | Isla-Nublar-Crew |  Filmy

Plakát nadcházejícího snímku, Kredit: www.animalattack.info

Děj dalšího z nových filmů s dinosaury se ponese v duchu nedávno oznámeného filmu jménem "The Dinosaur Project", o němž jsem na tomto blogu již psal. I v tomto případě bude nalezen videozáznam, na kterém se objeví záběry s dinosaury, kteří měli vyhynout již před nějakými 65 miliony let. Příběh bude pojednávat o skupince lidí, kteří přežijí leteckou tragédii. Po tragédii se ukáže, že se ocitají na území tajného výzkumného vládního zařízení, na kterém řádí draví pravěcí predátoři, kteří vznikli v rámci přísně tajného "Experimentu Mesa" Zatím bylo zveřejněn trailer, plakát a několikero snímků z natáčení. V samotném traileru, který zde můžete shlédnout, se velice letmo objevuje zvíře velikosti zhruba predátora rodu Deinonychus. U samého konce traileru je vidět i něco, co připomíná snůšku vajec. Z tohoto projektu mám vskutku pozitivní pocity, trailer vzbuzuje skutečně děsivou a úzkostlivou atmosféru, člověka doslova vtáhne do děje. Prozatím se zdá, že se bude pravděpodobně jednat o jakousi kombinaci filmů jako "The Blair Witch Project" a "Carnosaur". Zatím nebylo prozrazeno, jak se v tomto filmu dinosauři dostali do současnosti - je dokonce možné, že to nebude vysvětleno ani v samotném snímku. Osobně bych však vsázel na genetické inženýrství, to je skutečně nejpravděpodobnější. Premiéra je stanovena na 31. říjen 2011.


Trailer filmu "Tape 407", Kredit: Tape407

Isla-Nublar-Crew

Terra Nova - recenze E01 - E04

23. října 2011 v 4:55 | Isla-Nublar-Crew |  Různé

Hlavní postavy Terra Novy, Kredit: www.edna.cz

Terra Nova je vskutku ambiciózní seriál, který produkuje významný americký režisér Steven Spielberg. Za samotnou režií stojí Alex Graves. Prozatím budu recenzovat první pilotní dvojdíl a následující tři samostatné díly. Příběh pojednává o apokalyptickém scénáři v naší futuristické budoucnosti. Vše začíná v roce 2149. Lidstvo stojí na hranici vyhynutí, životní prostředí je extrémně znečištěno, pohyb venku je možný pouze pomocí dýchacích přístrojů. Lidé na planetě Zemi jsou přemnoženi, je vydáno nařízení, že rodina může čítat pouze 4 osoby, viz, četné informační tabule, které hlásají slogany, jako "Family equals four". Když tu se najednou v budoucnosti objeví časová trhlina. Do trhliny je vyslána průzkumná sonda. Tu následuje expedice, která zde zakládá kolonii. Posléze je sem přesunut i vyšší počet lidí. Je odhalen i překvapivý fakt, že toto období druhohor se nachází v jiné časoprostorové dimenzi, než jak ho známe my. Údajně v této dimenzi ani nemá dojít ke kolosálnímu hromanému vyhynutí na rozhraní období K-T. V seriálu se také vyskytuje spousta doposud neznámých druhů. Fosilní záznam je až uboze nekompletní, tvůrci se tedy chopili této poutavé myšlenky. Neznámé druhy mohou ale být samozřejmě vysvětleny i tím, že vše se odehrává ve zcela jiném časoprostoru, v kterém se evoluce odvíjela svým vlastním a velice svérázným směrem.


Setkání s abelisauridem Carnotaurus sastrei, Kredit: www.edna.cz

E01a/01b - v první dvojepizodě se seznamujeme s rodinou hlavních protagonistů a se samotnou kolonií, která byla založena hluboko v období druhohor. První dinosauři, na které naše rodinka narazí jsou sauropodi rodu Brachiosaurus. Některé scény s nimi mi hluboce připomínaly scény z prvního Jurského Parku. Na Brachiosaurech mě zarážel fakt, že se pohybovali až překvapivě rychle. Jejich ryhlé mávání krky ve mě téměř vyvolávalo salvy smíchu, měl jsem co dělat, abych se udržel. V tomto díle se objevuje výtečně zpracovaná honička s jihoamerickými abelisauridy druhu Carnotaurus sastrei. V mysli mi skutečně utkvěla jedna citace velitele základny Terra Nova, ta zněla: "Karnotauři. Nesnáším Karnotaury". Tito nezvyklí theropodi jsou zde zobrazeni jako extrémně rychlí a agilní dravci, které nerozhází ani palba z těžkých kulometných zbraní, které jsou zde lafetovány na lehce obrněných kolových transportérech. Tento fakt potvrzuje i jeden z posledních věděckých poznatků, podle nějž měli být tito dinosauři snad i nejrychlejším známým druhem dinosaurů. Jejich zvukový projev je defakto recyklací zvuků Tyrannosaura z Jurského Parku v kombinaci s velice nepříjemnými skřeky. Jako poslední druh dinosaura se zde objevuje fiktivní druh predátora, který se pyšní výrazným hřebínkem na hlavě. Tento noční tvor byl vytvořen ve spolupráci s paleontologem Jackem Hornerem. Nese název Acceraptor. Je rovněž velice agilní a na mohutného konci ocasu má skutečně nebezpečný výrustek, kterým je schopen páchat devastující škody. V prvním dvojdíle se také objevila gigantická stonožka a jakási pijavice. Je dobře, že tvůrci pamatují i na bezobratlé živočišstvo, výtečně to dokresluje onen bohatý druhohorní ekosystém. U velitele Taylora můžeme také v pracovně vidět vystavenou lebku jakéhosi velkého dravce - patrně jde o Allosaura. V pilotu se také seznamujeme také s frakcí lidí, kteří si říkají Sixeři a k celé Terra Nově se stavějí velice antagonisticky. V první epizodě se také dozvídáme o jakýchsi záhadných znacích, které byly kolonizátory objeveny na skalním útvaru poblíž jedné z vodních ploch. Dokáží tyto mystické symboly snad nějakým způsobem zachránit ohrožené lidstvo?!

E02 - V tomto díle se ukazuje, že Terra Nova byla zbudována v samém srdci hnízdiště pterosaurů, kteří toto místo zřídka navštěvují, aby zde nakladli svá vejce. Ukazuje se, že jde o vážně agresivní tvory, kteří se pohybují ve větších hejnech. Těmito pterosaury je v dílu usmrceno hned několik lidí. Vyvstává fakt, že se opět jedná o doposud nepopsaný druh.

E03 - Předsunutá vědecká základna nereaguje na radiová volání. Je sem tedy vyslána průzkumná jednotka, která má za úkol zjistit, co se zde událo. Je zřejmé, že zde řádil záhadný virus, který způsobuje amnézii a další ještě hroznější následky. Oosbně jsem se domníval, že se bude jednat o jakousi pravěkou nemoc, proti níž lidé nebudou mít účinné protilátky, ale nakonec se ukazuje, že jde o výsledek nezdařeného genetického experimentu. V tomto díle se opět objevuje Carnotaurus, u kterého se při bližším záběru prozrazuje, že jeho přední končetiny jsou vybaveny peřím. Dále se zde vyskytne skupinka dinosaurů, kteří mají v oblibě překusování kabelů zakopaných v podzemí. Vzhledově se podobají Gallimimovi, nebo jemu příbuzným. Poslední zástupce prehistorické fauny je zde jakýsi olbřímí a křiklavě zelený brouk.

E04 - V zatím posledním dílu se do základny infiltruje dívky ze skupiny Sixerů, která zde má vyzvednout určitý předmět. Na konci se svým bratrem skupinu Sixerů opouští a zůstává na území Terra Novy. Co se týče "dino-akce", tak je tento díl doposud nejchudší. Na několik desítek sekund se zde setkáváme s jakýmci opeřeným dromaeosauridem, který se vzhledově podobá nejvíce mongolskému Velociraptorovi. Osobně tento díl považuji za doposud nejslabší. Nicméně podle ukázek se zdá, že díl další to bohatě vynahradí. V něm se má objevit obrněný Ankylosaurus nebo jako blesk rychlý stromový Theropod.

Osobně celý seriál zatím shledávám jako velice uspokojivý a jsem z něj skutečně nadšen. Velice sympatičtí herci, moderně podaní dinosauři. Za nejcharizmatičtější postavu pokládám Taylora, kterého hraje skvělý herec Stephen Lang, jenž patří mezi mé oblíbence. Zaujal mne především v historických filmech Gettysburg (Americká občanská válka) a Nepřátelé Státu (Zlatá éra americké mafie, John Dillinger). Moje očekávání skutečně nezklamal. Jenom soundtrack by snad mohl být trochu výrajnější. Dalším mínusem jsou zvuky, které jsou většinou recyklovány z Jurských Parků. Osobně si ale stěžovat nemohu, tyto drobnější nedostatky jsem schopen zcela s přehledem překousnout. Co do přesnosti vědeckých faktů dinosauři odpovídají současnému pohledu na ně. Nicméně dravci ve všech geologických epochách ve svých ekosystémech tvoří naprostou minoritu. V tomto seriálu je to zcela naopak. Zatím všechno, na co jsme zde narazili byli dravci, tedy samozřejmě až na Brachiosaura. Takto to však v popkultu funguje, je třeba se s tím srovnat. Dovoluji si všem sledování tohoto výtečného seriálu vřele doporučit!

Isla-Nublar-Crew

Paleoart (I.)

22. října 2011 v 21:20 | Isla-Nublar-Crew |  Má tvorba
Všechny z následujících prací byly vytvořeny v grafických programech typu Gimp a dA muro. Uznávám, že nejsou dokonalé, snažím se ale časem ve všech směrech zdokonalovat. Zřetel kladu spíše na umělecké podání a nápaditost, nikoliv na vědeckou korektnost. Vědecká přesnost by v umění neměla omezovat bohatou lidskou představivost a kreativitu. Osobně nesnáším, když někdo není schopen fakticky rozlišovat popkult a realitu, nebo si na tom dokonce buduje pověst. Čtenářům blogu povolují použití prací, pouze však při udání odpovídajícího zdroje. Uvítám i jakoukoliv racionálně míněnou konstruktivní kritiku.


Zuřící T. rex - zakomponováno do screenu ze hry Trespasser, Kredit: Isla-Nublar-Crew


Kryptid Champ (založeno na výpovědích svědků), Kredit: Isla-Nublar-Crew


Majungasaurus v současnosti, Kredit: Isla-Nublar-Crew


Mládě sauropoda (špatně zpracovaná chodidla zvířete), Kredit: Isla-Nublar-Crew


Raptoři nad mršinou juvenilního sauropoda rodu Brachiosaurus - v JP stylu, Kredit: Isla-Nublar-Crew


Velociraptor z Trespasseru - v JP stylu, Kredit: Isla-Nublar-Crew


Mladý Tyrannosaurus útočící na Parasaurolopha, Kredit: Isla-Nublar-Crew

Isla-Nublar-Crew

Jurský Park konečně na Blu-Ray!

20. října 2011 v 0:27 | Isla-Nublar-Crew |  Jurský Park
"Dámy a pánové, vítám vás v..." Hammonde, táhni. "Inu dobrá, nebudu už Vás nadále obtěžovat." Datum vydání Jurského Parku na Blu-ray bylo ohlášeno již několikrát, nicméně žádný z těchto termínů však zatím nebyl platný. Jurský Park na nosičích Blu-Ray bude v ČR dostupný od 28. října roku 2011. Zcela nová sada by měla obsahovat doposud nezveřejněný bonusový materiál. Berte tedy vaše oblíbené obchody útokem nebo napadněte Ježíška s brokovnicí typu SPAS-12, s kterou v prvním Jurském Parku po džungli naháněl uprchnuvší Velociraptory správce parku Robert Muldoon. Vydání hry Jurassic Park: The Game se mimochodem nezadržitelně blíží, pro bližší informace navštivte výtečný blog www.trespasser.blog.cz! Jeden z mých nejlepších přátel zde mapuje celou historii vývoje nové hry. Nyní můžete shlédnout trailer B-R Jurského parku ve velice vysoké kvalitě.


Blu-Ray, Jurský Park, Kredit: www.youtube.com

Isla-Nublar-Crew

Seskvečova rozměrná chodidla

15. října 2011 v 4:21 | Isla-Nublar-Crew |  Kryptozoologie

Patrně značně "nasejřený" Seskveč, Kredit: www.epilogue.net

Velice oddaným a nadšeným kryptozoologem jsem již od roku 1997. Nejsem jen běžný člověk, který si čte kryptozoologické knihy a články v novinách. Jsem osoba, která toto všechno bere velice seriózně. Mám kontakty po celém světě, od Británie až po Indianu v Severní Americe. Vlastním nezvykle objemný archiv nejrůznějších vzácných informací - můj pokoj tedy spíše vypadá jako jedná veliká knihovna nebo studovna. V tomto směru tedy pracuji i na vlastních teoriích. A mám skutečně ambiciózní plány.

Možná to bude znít značně infantilně, ale mám nejoblíbenějšího kryptida - tím je údajný obrovský primát , který podle výpovědí tisíců svědků obývá Severní Ameriku. Seskveče znají prakticky všechny kmeny původních obyvatel tohoto kontinentu. Každý kmen pro tyto záhadné tvory také má svůj název, jako například Oh-Mah. Většina svědků na základě svých vlastních zkušeností tvrdí, že se jedná o velice mírné tvory. Nicméně je zde i pár příkladů, kdy napadli nebo usmrtili lidské bytosti. Vždy k tomu došlo, když člověk pronikl na jejich výsostná území, popřípadě po nich střílel z ručních palných zbraní. Osobně se domnívám, že každý z těchto tovrů je neopakovatelná osobnost. Stejně jako u lidí, někdo je agresivní, někdo mílý, mírný, prátelský.

Nicméně přesuňme se však k jádru pudla tohoto článku. Jak název napovídá - bude se zabývat chodidly Seskvečů. Tito tvorové jsou právě i díky jejich chodidlům nazýváni BigFoot, což v překladu doslova znamená velká noha nebo velká stopa. Proč ale tito neznámí primáti mají tak velká chodidla? Dovolte mi to vysvětlit pomocí vlastních zkušeností. Jako nadšený pracant občas pracuji i v lesích. Měřím téměř dva metry a má váha se pohybuje okolo 115 kilogramů. Tyto parametry zhruba odpovídají vskutku průměrnémů jedinci Seskveče. Více tedy informací - jaký jsem měl problém? Do měkké lesní půdy jsem se chvílemi težce zabořoval. Čím větší plocha, tím lépe je váha organismu rozložena. Seskvečové žijí převážně v zalesněných oblastech, kde je kyprá půda. Důsledkem evoluce se tedy mohla jejich chodidla vyvinout do naprostého radikálu. Větší chodidla zaručují větší stabilitu na velice nestálém lesním podloží. Vezměte si klasický příklad. Osoba se při bruslení propadne ledovou krustou. Co uděláte?! Samozřejmě se budete po ledu plazit, aby vaše váha byla co nejlépe rozprostřena. Pokud by to tak nebylo, tak by pravděpodobně došlo k proboření ledové vrstvy a posléze k tragiskému případnému utonutí.

Isla-Nublar-Crew

Propanoplosaurus marylandicus

14. října 2011 v 2:47 | Isla-Nublar-Crew |  Věda

Možná podoba vzhledu dinosaura druhu Propanoplosaurus marylandicus, Kredit: www.news.discovery.com

Mládě nového druhu dinosaura bylo objeveno v Marylandu (USA). Jedná se o nejmladšího objeveného nodosaura, také je to první nalezené dinosauří mládě v oblasti východu USA. Dinosauurus pocházel z období rané křídy, v tu dobu v Marylandu panovalo teplé a tropické podnebí. Vyskytovaly se zde nejrůznější stromy, které se značně podobaly současným palmám, jako například rod Cycadophytes. Nově popsaný druh byl pojmenován Propanoplosaurus marylandicus. Fyzická podoba tvora byla následující: krátký čumák, obrnění s nejrůznějšími bodci. "Dinosauři rostli rychleji, než jsme si dříve představovali," řekl paleontolog Ray Stanford, "Můžeme prohlásit, že tento prcek byl pouze nově vylíhlým mládětem, protože jeho kosti byly víceméně pružné a chrupavčité, před smrtí nebyly zcela osifikované," pokračoval nadšený badatel. Stanford našel 110 milionů let starého druh dinosaura, když po mohutné povodni prozkoumával oblast potoka v Maryland's Prince George's County. Podle Stanforda byla tato oblast velice frekventovaným místem, které velice často navštěvovaly nejrůznější druhy dinosaurů. V této oblasti žili i větší predátoři, mezi které se členil i Acrocanthosaurus, dále se zde vyskytovali gigantičtí sauropodi nebo další býložravci, jako drobnější Hypsilophodon nebo Iguanodon.

Isla-Nublar-Crew

Nový druh antilopy

11. října 2011 v 23:43 | Isla-Nublar-Crew |  Kryptozoologie

Philantomba walteri, Kredit: www.cryptomundo.com

V roce 1821 prohlásil francouzský zoolog George Cuvier, že pravděpodobnost objevení většího zvířete je velice nepravděpodobná. Tato tehdejší vědecká autorita se však velice tvrdě přepočítala. od té doby byla objevena spousta velkých živočichů, jako například Sao-la, Okapi nebo Gorila.


Ulovený jedinec, Kredit: www.cryptomundo.com

Nyní došlo k dalšímu přelomovému objevu. Nově objevený druh africké trpasličí antilopy byl pojmenován Philantomba walteri. Antilopa byla pojmenována na počest vědce Waltera Verheyena (1932 - 2005). Místní lovci samozřejmě o tomto zvířeti již dávno věděli, dokonce ho lovili pro jeho maso. Jedná se o velice malý druh antilopy, která v kohoutku dosahuje nanejvýše 40 cm, váha se pohybuje mezi čtyřmi a šesti kilogramy.

Isla-Nublar-Crew

Gigantický pravěký hlavonožec?

11. října 2011 v 20:47 | Isla-Nublar-Crew |  Věda

Fosílie podobná přísavkám chobotnice, Kredit: www.news.yahoo.com

Pravěké oceány pravděpodobně obývalo gigantické monstrum, které se do značné míry podobalo mýtickému tvorovi, který je znám jako Kraken. Mezi jeho kořist patřili Ichthyosauři velcí jako autobus, o nichž jsme si až doposud mysleli, že to byli vrcholoví mořští predátoři své doby. Odhaduje se, že hlavonožec dosahoval velikosti až 30 metrů, což je dvojnásobek délky největšího recentního hlavonožce, Krakatice obrovské (Architeuthis dux). Podle studie paleontologa Marka McMenamina vyplývá, že Ichthyosaury tento živočich lovil tím, že je utopil, nebo jim zlomil krk. Posléze je patrně odvlekl do svého doupěte, což je běžné i u současných chobotnic. Pro existenci zvířete doposud neexistují žádné přímé fyzické důkazy, McMenamin však podotýká, že je to tím, že těla hlavonožců nebývají odolná vůdči vnějším vlivům, nemívají tedy příhodnější možnost fosilizace.
Shonisaurus popularis, Kredit: www.news.yahoo.com

Důkaz existence tvora pochází ze stop na kosterních pozůstatcích devíti Ichthyosaurů druhu Shonisaurus popularis, kteří dosahovali délky až 14 metrů, tento druh obýval tuto planetu v geologickém období, které se nazývá Trias (Před 248-206 miliony let). McMenamin s jeho dcerou byli zaražení tím, že pozůstatky Ichthyosaurů byly na nalezišti rozloženy velice neobvyklým způsobem. Po bližším zkoumání kostí se ukázalo, že Shonisauři nebyli zabiti a pohřbeni ve stejný okamžik. Zdálo se rovněž, že pozůstatky Shonisaurů byly po smrti přeneseny - pravděpodobně právě hlavonožcem, který si je odnesl do svého podmořského doupěte. Stopy na kostech Ichthyosaurů naznačují útok chobotnici podobného stvoření. McMenamina také zajímalo, jestli by obří hlavonožec dokázal vůbec mořského plaza ulovit. Pravděpodobně ano, neboť jsou známy útoky chobotnic na mnohem větší a víceméně nebezpečnější žraloky. K několika takovým dokonce po delší dobu docházelo v akváriu v Seattlu. Za záhadných okolností se zde ztráceli žraloci. Po nainstalováním kamerového systému vyšlo najevo, že za vším stála chobotnice, která se žraloky živila. "Domníváme se, že tento hlavonožec z Triasu dělal to samé," prohlásil McMenamin. Hlavonožci se většinou skládají pouze z měkké tkáni, možnost na fosilizaci u nich má pouze zobák nebo několik částí jejich ústního otvoru. Ne všichni jsou však tak optimističtí. Mezi skeptiky se řadí Brian Switek, který se domnívá, že vše je pouze shoda nejrůznějších okolností.

Isla-Nublar-Crew

Putování s Dinosaury 3D

9. října 2011 v 13:10 | Isla-Nublar-Crew |  Filmy

Pachyrhinosaurus, Kredit: www.telegraph.co.uk

Z prvotních informací o novém filmu se zdálo, že se bude jednat o remake slavné šestidílné dokumentární série z roku 1999. Nicméně podle nejnovějších informací by měl být celý děj zasazen pouze v poslední etapě druhohor - křídě. Konkrétně před 70 miliony let. Děj filmu má sledovat migraci dinosauřího stáda, pravděpodobně by se mělo jednat o ceratopsidní Pachyrhinosaury, kteří byly objeveni roku 1946 Charlesem M. Sternbergem na území Kanady (provincie Alberta). Nové dílo produkuje společnost Evergreen, která stojí za filmem Happy Feet. Na projektu spolupracuje i režísér filmu Avatar, kterým je James Cameron. Rozpočet filmu činí závratných 65 milionů dolarů. Premiéra je prozatím stanovena na konec roku 2013.

Isla-Nublar-Crew

Jak se setkat s Dinosaurem?

8. října 2011 v 6:09 | Isla-Nublar-Crew |  Různé
Na základě svých teoretických znalostí jsem vypracoval seznam možností, které byste mohli využit v případě, že máte skutečně rádi dinosaury. Kdo by také nechtěl vidět živého, dýchajícího dinosaura? Takoví lidé by se dali spočítat na prstech jedné jediné ruky. Upozorňuji, že většina teorií je čistě hypotetická, nedoporučuji je tedy brát jakkoliv vážně.

01. Ptáci - 100%


Recentní druh ptáka, Kredit: www.media-cdn.tripadvisor.com

Ptáci jsou potomci pozdějších teropodních dinosaurů. Vidíme je prakticky na každém kroku. Kuře o obědu, kos sedící na větvi za oknem, drozd cvrlikající na poli nebo sýkory zobající lůj z krmítka. Setkáváme se s těmito potomky dinosaurů naprosto všude - v parku, lese, na poli nebo u vodních nádrží. Jakýpak nepovedený pokus přírody? Kdo to řekl? Dinosauři ovládali Zemi po nějakých 150 milionů let. A ve formě ptáků tu žijí i v současnosti. Může být snad nějaká skupina živočichů úspějšnější? Odpovím za vás - jednoznačně nikoliv!

02. Sen - 97%


Snící atraktivní slečna, Kredit: www.media-cdn.tripadvisor.com

Tuto položku berte spíše z žertovného až humorného hlediska. Prakticky každý má možnost setkat se s dinosaury ve svých snech nebo dokonce nočních můrách. Osobně jsem měl možnost s dinosaury ve snech bojovat již několikrát. Nejlepším příkladem jsou dinosauři rodu Carcharodontosaurus, které jsem na jakémsi pofidérním náfraží lovil pomocí lehce obrněného transportéru. Je to humorné, není liž?

02. Reverzní genetika 95%


Pravděposobná podoba, Kredit: www.pic20.picturetrail.com

Reverzní genetika spočívá v tom, že genetici budou manipulovat genetickým materiálem současných ptáků, nejčastěji kuřat. Ptáci jsou potomky teropodních dinosaurů - je tedy možné se geneticky po časové ose vrátit do dob dinosaurů. Ze zobáku udělat ozubené čelisti, z křídel končetiny s prsty, apod. Podobné pokusy podporuje především proslulý paleontolog Jack Horner, který stojí za projektem "Dinochicken" (Dinokuře). Tyto experimenty byly už částečně potvrzeny v praxi, Bližší informace nabízím zde.

03. Klonování 50%


Jurský Park III (2001), Kredit: www.relyonhorror.com

Klonování dinosaurů je spíše nepravděpodobné, protože zachovalá DNA v průběhu času kvalitativně degraduje. Zachování DNA po miliony let je tedy v tento okamžik považováno za fikci. Nicméně v silnějších kostech druhu teropoda Tyrannosaurus rex byly paleontoložkou Mary Schweitzer nalezeny vzorky měkké tkáně. Bude možné jednou nalézt neorušenou a replikovatelnou genetickou informaci vyhynulých dinosaurů? To ví jenom čas. Nicméně osobně jsem v tomto směru velice optimistický.

04. Cestování v čase 25%


Lovci Dinosaurů - Allosaurus, Kredit: www.cgsociety.org

Cestování v čase doposud nebylo dostatečně vědecky potvrzeno ani vyvráceno. Nicméně je to však velice fascinující myšlenka. Jen čas nám prorzadí, jestli to bude možné. Osobně jsem spíše skeptický. Nicméně by to však bylo velice hezké podívat se do období druhohor - sledovat migraci obřích stád gigantických dinosaurů, vidět střet Allosaura a Stegosaura nebo dokonce lov druhu Tyrannosaurus rex. Ale jenom pozor na časové paradoxy. Teoreticky by bylo možné jednou drobností změnit celkový běh dějin. Viz. například podřadný film Lovci Dinosaurů, který vznikl na motivy povídky spisovatele Raye Bradburyho.

05. Časové anomálie 5%


Nepříliš inteligentní žena se Smilodonem, Kredit: www.mael-francois.com

S časovými anomáliemi jsme se mohl setkat v britském seriálu Primeval, který u nás vašel pod velice nezdařilým a krátkozrakým názvem Pravěk útočí. Zajímalo by mne, jaká patetická osoba za tímto banálním názvem stála. Nicméně - někteří lidé se domnívají, že teorie časových skoků je pravdivá. Mezi ně se řadí i český kryptozoolog, Ivan Mackerle, který se domnívá, že pravěká zvířata jsou schopna zhmotnit se v současnosti - viz. jeho starší kniha Odkud přicházejí?.

06. Ztracený Svět - 2%


Archaický Ztracený Svět, Kredit: www.movies.maxupdates.tv

Teorie ztraceného světa pochází z pera slavného britského spisovatele, jímž nebyl nikdo jiný, než sir Arthur Conan Doyle, který sepsal na svoji dobu vynikající až evoluční román pod názvem "Ztracený Svět". Zde se hlavní antagonisté setkali s prehistorickými tvory, kteří přežili rozhraní K-T na náhorní plošině díky její naprosté izolaci. Nicméně toto celé je nesmysl - živočichové se nejrychleji vyvíjejí v prostředích, která nejsou moc rozsáhlá. Proto by na plošině Kurupira nežili pravěcí tvorové, ale patrně jejich značně futurističtí a sofistikovaní potomci.

07. Kryptozoologie 1%


Mokele-Mbembe, Kredit: www.mokelembembe.com

Ještě v roce 1997 jsem se na základě knihy kryptozoologa ing. Jaroslava Mareše Svět tajemných zvířat domníval, že svět musí být plný skrytých dinosaurů, a to především v Africe a Jižní Americe. Nicméně čas utíká, a lidé názorově dospívají - to se týká i mé osoby. Obyvatelé Konga hovoří o tvorovi, kterého nazývají Mokele-Mbembe. Je ale pravděpodobné, že by několik exemplářů sauropodního dinosaura přežilo vymření na rozmezí K-T? Spíše nepravděpodobné, takřka nemožné až směšné. Jejich přežití po dalších 65 milionů let je ještě nepravděpodobnější. V tomto směru jsem tedy již spíše skeptický. Když už řešíme záhadu Mokele-Mbembe, tak proč ji identifikovat pouze s druhohorními sauropody. Což takhle nějaká pozdější zvířena, například žirafovitý nosorožec Indricotherium?

08. Kryogenika 0%


Fatalis, Kredit: Jeff Rovin

Kryogenika spočívá v tom, že v pravěku v ledu zamrzne pradávný živočich. V současnosti led roztaje, a zvíře se probudí. Tato teorie je založena na pokusech se skokany červenými, které vědci na nějakou dobu ukládali do lednice. Po vyjmutí z lednice byly po rozmrznutí naprosto životaschopní. Nicméně napříkad v druhohorách zmrzlý Cryolophosaurus, který by nyní rozmrzl a trhal lidi po tuctech je naprosto sprostý nesmysl...

Isla-Nublar-Crew

Laura Dern hovoří o Jurském Parku IV

8. října 2011 v 1:47 | Isla-Nublar-Crew |  Jurský Park IV

Herečka Laura Dern v Jurském Parku (1993), Kredit: www.trailershut.com

Laura Dern se ve filmové sérii Jurský Park skvěle zhostila role paleobotaničky Ellie Sattlerové, která zde byla i blízkou přítelkyní paleontologa Alana Granta. Prozatím se objevila v prvním (1993) a třetím filmu (2001). Již před několika lety však mezi fanoušky Jurského Parku kolovaly nepodložené zvěsti o tom, že by se měla objevit v dlouho připravovaném filmu Jurský Park IV. V nedávném rozhovoru pro web Slate tuto informaci potvrdila a dokonce ji označila za stále aktuální.

Rozhovor probíhal v následujícím duchu:

Slate: "Dojde k natáčení Jurského Parku IV?"

Laura Dern: "Zaslechla jsem, že by k němu mělo dojít. Jeho příběh jistě má kudy se vydat. Steven se nyní chystá ponořit se do natáčení filmu Lincoln (Částečná biografia prezidenta Abrahama Lincolna, pozn. I-N-C), který jistě bude velice vzrušující, je to také něco, čemu Steven (Spielberg, pozn. I-N-C) po dlouhou dobu v jistém slova smyslu věnoval své srdce a duši. Jsem tak nadšená, protože roli Lincolna bude hrát Daniel Day-Lewis. Až dojde k jeho dokončení, tak tu vždy byla řeč o tom, že moje postava bude hluboce spjata s příběhem Jurského Parku 4. Nevím však prozatím jak přesně."

Pro bližší informaceo natáčení nadcházejícího filmu s názvem Jurský Park IV prosím navštivte místní rubriku s názvem "Jurský Park IV".

Isla-Nublar-Crew

Nové "Seskveč horrory"

7. října 2011 v 5:50 | Isla-Nublar-Crew |  Filmy
Neznámý tajemný primát Seskveč je obvykle zobrazován jako velice mírumilovný bytost. Někteří lidé se dokonce domnívají, že je spíše opatrovnický, nebo dokonce láskyplný. Tato teze je podpořena několika svědky. Jeden z nich byl při treku po hornatém území vážně zraněn. Po několika hodinách ho údajně nalezla "blonďatá" samice Seskveče, která ho donesla k nejbližší frekventované stezce. Turista byl běhěm několika hodin zachráněn skupinkou outdoorových nadšenců. Nicméně zanechejme údajnou realitu, a přesuňme se k nejnovějším filmovým výplodům populární kultury.

1. Savage


Savage, kredit: www.animalatack.info

Film Savage je zasazen v prostředí, které je těžce zasaženo lesními požáry. Jednomu ze Seskvečů se to patrně znelíbí, a vydá se na trestnou výpravu mezi lidskou populaci. Klasický popkult, který prezentuje predaci Seskveče na lidech. Některé z efektů v traileru se pohybovaly skutečně na vysoké úrovni, tudiž se domnívám, že by se nemuselo jednat o film čistého zmaru. Osobně se k němu však stavím spíše neutrálně, ale neskutečně se na něj již těším.


Jeden z dostupných trailerů, Kredit: ratman2112

2. The Lost Coast Tapes


Nápaditý plákát, Kredit: www.animalplanet.info

Cynický žurnalsta a jeho tým dokumentaristů se vydává do odlehlého srubu, kde se podle svých plánů pokusí vyvrátit kryptozoologickou zprávu o nalezení těla mrtvého Bigfoota. Jejich reportáž se však brzy stává jejich záznamem přežití proti doposud neviděnému antagonistovi.

Isla-Nublar-Crew

Sběr fosilií v Indianě

7. října 2011 v 5:03 | Cryptidsaurian |  Věda
Zdravím, opět se hlásí Cryptidsaurian. Jak nadpis napovídá, tak se dnes budu zabýbat zkamenělinami, které jsem měl možnost nalézt v mém domovském státěm, jímž je Indiana.

Většina mé sbírky pochází z okolí mého bydliště, jímž je město Seymour. Doposud jsem však neměl možnost navštívit žádnou z významnějích lokalit. Mezi naleziště, která jsem prvotně navštívil patří Rockford, které je nalezištěm rockfordského vápence, odtud i pochází i název oblasti. Tento vápenec je nejbohatší na nálezy fosilních hlavonožců na celém světě. Zde nabízím fotografickou dokumentaci hlavonožce, kterého jsem zde nalezl před zhruba dvěma měsíci. V rockfordu se nachází až pět a více druhů stočených hlavonožců.


Stočený hlavonožec, Kredit: Cryptidsaurian

Je tu také místo, které jsem navštívil, jenž bych však nerad jmenoval. Je to odkrytá vrstva Waldrinských břidlic z období Ordoviku, předpokládám, že se blíží se konci tohoto období. V něm se zde hojně vyskytovali brachiopodi, krinoidi, plži, trilobiti a dokonce vzácné fosilní ryby, především mihule (ačkoliv jsem se tu s nimi prozatím nikdy nesetkal, můj otec mi řekl, že k tomuto nálezu zde došlo před nějakými deseti leti). Toto místo jsem navštívil minulý týden, a nalezl jsem zde spoustu živočichů - spoustu krionidů, plže, brachiopody, a nakonec mé oblíbené - trilobity! Trilobiti se nacházeli spíše v spodních vrstvách, které se blížily ke střednímu ordoviku. Plži ve střední a svrchní části, a nakonec krionodi a brachiopodi, kteří se dali nalést takřka všude.

Zde jsou některé z fotografií, které zobrazují nálezy, které jsem objevil.


Trilobit, Kredit: Cryptidsaurian


Trilobit II., Kredit: Cryptidsaurian


Trilobit III., Kredit: Cryptidsaurian


Trilobit IV., Kredit: Cryptidsaurian


Trilobit V., Kredit: Cryptidsaurian


Trilobit VI., Kredit: Cryptidsaurian


Trilobit VII., Kredit: Cryptidsaurian

Ve střední vrstvě jsem nalezl taktéž další vzorky.


Krinoid - základna, Kredit: Cryptidsaurian


Juvenilní krionid, Kredit: Cryptidsaurian


Rozdrcený krinoid, Kredit: Cryptidsaurian

Zde jsou někteří z krinoidů. Bez povšimnutí zůstává fakt, že tyto břidlice zachovaly mnoho velice vzácných pozůstatků krionidů, jako například systém kořenů, pupen a chapadla mladého jedince - všechno z toho naprosto celistvé. Prozatím jsem však osobně nenalezl fosílii dospělého krinoida. Také zde není obrazově zachycen žádný brachiopod - mezi nimi je diverzita velice chabá, tudíž potřeba pořídit snímek byla takřka nulová.

Omlouvám se za strohost tohoto článku, avšak doufám, že se má sbírka co nevidět rozroste. Potom budu mít zdroje k sepsání mnohem úplnějšího článku.

S přáním hezkého dne,

Cryptidsaurian

Acherontisuchus guajiraensis

5. října 2011 v 4:43 | Isla-Nublar-Crew |  Věda

Rekonstrukce nového druhu, Kredit: www.news.nationalgeographic.com

Kolumbijský uhelný důl, v němž vědci našli pozůstatky doposud největšího známého hada (Titanoboa cerrejonensis), vydaly nový poklad. Tentokrát se jedná o prehistorického krokodýla, který dosahoval délky až 6 metrů. Acherontisuchus guajiraensis žil v říčním systému, který se podobal současné Amazonce. V jeho domovské široké řece používal A. guajiraensis své podlouhlé čelisti k lovu nejrůznějších druhů ryb. Rybami se živili i jedinci hada Titanoboa, jednalo se tedy o zarputilé potravní konkurenty. Vědci se navíc domnívají, že si gigantičtí hadi občas pochutnali i na mladších jedincích nově objeveného druhu krokodýla. Ve skutečnosti byl problém rostoucích krokodýlů fakt, "Že se museli s lovem ryb vyrovnat tak, aby zároveň neupoutali pozornost Titanoboy až do té míry, že by hadi lovili spíše je, než pouze ryby.", podotknul Alex Hastings. Fosílie prehistorického krokodýla byly objeveny geologem v roce 1994 na území lokality Cerrejón. Expedice v rozmezí let 2004 a 2007 na stejném nalezišti nalezly více pozůstatků. To napomohlo ke kompletaci rekonstrukce dospělého jedince. Povrchní analýza zkamenělin by mohla napovídat, že A. guajiranesis pravděpodobně obýval pobřežní a mořské ekosystémy. Nicméně detailnější rozbor jeho kostry potvrdil, že se spíše jednalo o obyvatele řek. Nalezený druh napovídá i něco málo o celkové evoluci krokodýlů. "Získání lepšího porozumění a vztahů mezi těmito zvířaty rozšiřuje naši schopnost použít tyto fosílie k výzkumu enviromentálních změn v průběhu času," prohlásil dále Hastings.

Isla-Nublar-Crew

Fear in the Gorge

5. října 2011 v 4:06 | Isla-Nublar-Crew |  Filmy

Fear in the Gorge, Kredit: www.animalattack.info

Příběh filmu Fear in the Gorge (Děs v rokli) je zasazen v sedmdesátých letech minulého století. Celý příběh se bude točit okolo genetického experimentu se zachovalou prehistorickou DNA člověka neandrtálského (Homo neanderthalensis). Americká armáda se pokusí extrahovaný genom zneužít ve svůj militantní prospěch ve válce ve Vietnamu. Nicméně vše se však samozřejmě vymkne kontrole, a geneticky znovuzrozený neandrtálec uprchne do hlubokých lesů. Zde se s ním o řadu let později setkají táborníci, kteří ho budou považovat za Sasquatche - vědou doposud nepopsaného gigantického primáta. Příběh filmu se bude točit především okolo skupinky outdoorových nadšenců, kteří budou naklonovanou potvorou jeden po druhém loveni.


Trailer nadcházejícího snímku, Kredit: rloscarMovies

Isla-Nublar-Crew