Hlubina - recenze knihy

26. února 2012 v 21:06 | Isla-Nublar-Crew |  Knihy

Obálka knihy Hlubina, Zdroj: www.martinus.sk

Carcharodon megalodon, žralok dosahující kolosálních rozměrů. Právě okolo něj se točí knižní série autora Steva Altena. Mezi tyto knihy patří i díl s názvem Hlubina (v orig. The Trench). V této knize se společně se skupinou protagonistů a nejedním antagonistou vydáváme po stopách gigantické samice megalodona, která uprchla z nádrže Tanakova institutu. Ta začíná ohrožovat nejen zástupce mořského života ale i lidské životy. V příběhu se objevuje nejen Megalodon, ale i krákokrcí pliosauři rodu Kronosaurus, kteří jsou zde dokonale přizpůsobeni životu v hlubinách (adaptace pomocí žaber).

Příběh knihy je velice dobře propracovaný a plný nejrůznějších zvratů, které příjemně ozvláštňují četbu. Jednotlivé střety s olbřímí parybou jsou vykresleny naprosto dokonale a vtahují čtenáře do děje. Autor navíc hluboko proniká do psychiky jednotlivých postav a rozebírá jejich rozličné pohnutky. V některých případech toto působí až mírně nepříjemným dojmem. Navzdory tomu že autor vydal v sérii o megalodonovi celých pět knih a další spisuje, vždy přijde s naprosto dechberoucími nápady které předčívají jeho předchozí. Díky tomu jeho knihy nepůsobí monotóním dojmem a jsou schopny čtenáře velkou měrou bavit.

Jako další bod bych vypíchnul oblasti knihy, kde Megalodon napadne mořské živočichy či lidi. Ty jsou až neuvěřitelně naturalistické a rozepsané do nejmenších detailů. Jsem si jistý tím, že ne na každého by musely mít pozitivní vliv. Mezi nejepičtější části knihy patří konfrontace žraloka s vorvaněm a samozřejmě střety s hlavními protagonisty. V neposlední řadě bych knize vytknul až přílišné negativistické vztahy mezi jednotlivými postavami, které gradují až do nesmyslně násilných situací. Osobně jsem názorem spíše pacifista a humanista, takže to může být víceméně pouze můj přecitlivělý dojem. Nicméně obecně vzato se domnívám, že zvraty mezi postavami a jejich vývoj jsou vynikající. Příběhu dodávají vynikající gradaci a finální klimax je až šokující.

A v řadě poslední bych chtěl podotknout, že jsem byl během čtení iritován několika fakty odbornějšího rázu. Prvním je skutečnost, že Megalodon je v knize opakovaně nazýván rybou. A to nikoliv slovy hlavních postav, což by se dalo i pochopit, ale dokonce samotným autorem. Dále jsou zde rybami nazýváni i zástupci podřádu odontoceti - ozubení kytovci. Konkrétně mohu jmenovat kosatku a vorvaně. V poslední řadě bych si dovolil zmínit fakt, že jedna z vět v knize je víceméně hybridem češtiny a angličtiny. Setkáváme se zde s, a nyní si dovoluji citovat: "Mám přednášku na téma cretaceous chelonians." V tomto případě je první část věty jednoznačně česká, nicméně část zvýrazněná kurzívou je anglicky. V překladu doslova znamená "křídové želvy". Samotná věta má potom asi tak smysl jako například "Já jsem at home". I když poslední bod kritiky je způsoben spíše mojí profesionální deformací, která vyvstává z přespřílišného studia a vyučování angličtiny.

Kolem a kolem, přes několik víceméně nepodstatných výtek spíše faktického charakteru jde o velice působivé dílo, které by dozajista nemělo chybět v knihovničce žádného paleontologického entuziasty. Obecně vzato jsou knihy Steva Altena velice kvalitní, zejména potom ty z megalodoní série.

Isla-Nublar-Crew
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 HAAS HAAS | Web | 27. února 2012 v 17:50 | Reagovat

Mohlo by to býti zajímavé...

2 Alfaraptor Alfaraptor | Web | 27. února 2012 v 20:22 | Reagovat

Neměl jsem sice ještě možnost si knihu přečíst (četl jsem zatím jen MEG: Zajatci z pravěkého moře), ale i tak z toho článku jasně vyplývá, že s ohleden na menší nedostatky by to mohl být docela strhující zážitek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama